Kalendarz

Co słychać w przyrodzie

leden

logo zwiastun kalendarza

Živá příroda se nachází v zimním spánku. Většina druhů rostlin zůstává v klidovém stavu. Životní procesy jsou značně omezené, avšak jejich schopnosti k plnému životu jim zůstávají zachovány.

logo zwiastun kalendarza

Aby bylo možné přečkat nepříznivé podmínky, mnoho druhů zvířat upadá do stavu hibernace. Děje se to rovněž s plazy a netopýry, kteří žijí ve Stolových horách. Hibernace je založena na značném omezení metabolizmu, zpomalení rytmu srdce a frekvence dýchání a na značném poklesu tělesné teploty.

logo zwiastun kalendarza

V lednu, kdy jsou nejnižší průměrné teploty v roce, leží ve Stolových horách značná sněhová pokrývka, ztěžující zvěři získávání potravy. Živí se tehdy částmi rostlin, keřů a mladých stromků, které vystupují ze sněhu. Je to těžké období pro srny, jeleny evropské a divočáky, kteří se při hledání potravy během zimy často přibližují až k lidským obydlím.


únor

logo zwiastun kalendarza

Když jsou zimy mírné, křivka obecná může vyvádět své mladé. Samice klade svá vejce v období, které je pro naši zeměpisnou šířku netypické, někdy dokonce i v lednu. V únoru začínají první rané návraty ptáků.

logo zwiastun kalendarza

V polovině února už může začít kvést líska obecná a olše černá. Je to znamení, že ve světě přírody začíná předjaří, jinak zvané začátek jara.

logo zwiastun kalendarza

V zemi nasáklé velkým množstvím vody může při minusových teplotách vzniknout jehlový led. Takový led pak vyrůstá ze země formou ledových jehel a během růstu může poškozovat kořeny rostlin a podzemní skrýše malých savců.


březen

logo zwiastun kalendarza

Začínáme již pozorovat první známky přicházejícího jara. Na podmáčených plochách kvetou sněženky podsněžníky a bledule jarní. Začíná kvést podběl lékařský, na stromech jsou k vidění nalité pupeny, objevují se rovněž kočičky na vrbách. Neobvykle efektně vypadá lýkovec jedovatý, jehož růžové květy se rozvíjejí před vyrašením listí.

logo zwiastun kalendarza

Mezi 20. a 21. březnem dochází k jarní rovnodennosti. Od této chvíle po dobu půl roku bude severní pól více přikloněn k slunci než jižní, což znamená, že severní zemská polokoule bude více osvětlena slunečními paprsky. Od jarní rovnodennosti se den na severní polokoulí prodlužuje a na jižní polokouli zkracuje.

logo zwiastun kalendarza

21. března začíná kalendářní jaro. Obojživelníci se probouzejí ze zimního spánku a začínají své putování do vodních nádrží, aby se mohli začít pářit. Na území Stolových hor se jako první probouzejí skokani hnědí, o něco málo později ropuchy obecné a mloci skvrnití, čolci obecní a čolci horští.


duben

logo zwiastun kalendarza

Začíná kvést prvosenka vyšší. Její světle žluté květy vykvétají na vrcholku lodyhy v jednostranných okolících. Vyskytuje se na vlhkých loukách, v houštinách a v listnatých lesích. V lidovém léčitelství a bylinkářství je tato rostlina považována na léčivou – je zvláště užitečná při léčbě nachlazení.

logo zwiastun kalendarza

V přírodě vládne intenzivní oživení. Zvířata, která v zimě hibernují: plši, jezevci nebo ježci začínají hledat potravu. V dubnu obvykle končí své páření obojživelníci žijící ve Stolových horách a začínají tzv. trofické období, během něhož se soustřeďují na získávání potravy. U ptáků trvá období páření.

logo zwiastun kalendarza

Ve vyšších partiích Stolových hor rozkvétají zelenorůžové květy brusnice borůvky a bílorůžové květy brusnice brusinky. Oba tyto druhy náleží do čeledi vřesovcovitých, vyskytují se na půdách s převládající kyselou reakcí. Jejich plody tvoří potravu pro mnoho druhů ptáků a malých savců.


květen

logo zwiastun kalendarza

V květnu rozkvétá hloh a jeřáb ptačí a také borovice, smrk a jedle. Je to rovněž období, kdy kvetou upolíny evropské – známé také pod názvem kladské růže. Název rostliny není náhodný – jsou považovány za symbol kladského území.

logo zwiastun kalendarza

I když jsou dny čím dál teplejší, leží ještě v Peklíčku na Velké Hejšovině sníh a led. V Peklíčku čili ve skalní rozsedlině 25 m hluboké panuje specifické klima – je zde chladno a vlhko. Takovéto podmínky podporují růst mnoha druhů mechů a lišejníků.

logo zwiastun kalendarza

V tomto období přicházejí na svět mláďata jelena evropského a srny. Mnoho druhů ptáků sedí na vejcích nebo se začínají zabývat péčí o teprve se vylíhnuvší potomky. Líhne se mnoho druhů ptáků žijících se ve Stolních horách, mezi nimi čečetka, strakapoud velký a kulíšek.


červen

logo zwiastun kalendarza

V červnu rozkvétá černý bez – keř běžně se vyskytující v Evropě. Jeho bílé květy vydávají příjemnou vůni. V tomto období veverky procházejí dobou páření, které obvykle podruhé probíhá v červnu (poprvé v únoru/březnu). Mláďata přicházejí na svět na přelomu července a srpna.

logo zwiastun kalendarza

Mimo lesní prostory Stolových hor se vyskytuje devět druhů vstavačů – všechny pak podléhají druhové ochraně. Vstavače, mezi jinými vemeník dvoulistý , bradáček vejčitý nebo pětiprstka žežulník, nejčastěji rozkvétají na začátku června. Pozor! V případě vstavačů platí úplný zákaz jejich trhání nebo vykopávání.

logo zwiastun kalendarza

21. června (v přestupných rocích o den dříve) na severní polokouli nastává letní slunovrat. Tehdy sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Raka a v polárních oblastech trvá polární den. Na severní polokouli jde o nejdelší den v roce a oznamuje příchod léta.


červenec

logo zwiastun kalendarza

Červenec je období, kdy rozkvétá lípa srdčitá. Právě podle lip, které kvetou v tomto období, vznikl v polštině název tohoto měsíce, tedy lipiec. Světle žluté květy tohoto stromu svou příjemnou sladkou vůní vábí stovky včel, které je opylují. Díky potopudnému a protizánětlivému účinku se květy lípy srdčité používají v bylinkářství.

logo zwiastun kalendarza

V polovině července dozrávají na vlhkých místech mýtin uprostřed lesů a na krajích lesů plody ostružiníku ježiníku. Obvykle černý plod je pokrytý charakteristickým šedivým povlakem. Plody ostružiníků jsou jedlé, mají kyselkavou chuť. Díky protizánětlivému účinku se listy z mladých výhonků používají v bylinkářství.

logo zwiastun kalendarza

Na mýtinách a loukách se objevují bedly vysoké. V lesích je možné najít první velkoplodnicové houby. V lesích Stolových hor je možné zahlédnout muchomůrky červené, hřiby smrkové, hřiby hnědé, ryzce pravé a václavky obecné. Některé z nich, jako například smrž obecný, podléhají částečné druhové ochraně.


srpen

logo zwiastun kalendarza

Začínají dozrávat plody černého bezu a jeřábu ptačího. Je to neomylné znamení blížícího se podzimu.

logo zwiastun kalendarza

V srpnu začínají zvířata zimní přípravu: mění svůj jídelníček, jí hodně, aby nahromadila tukové zásoby. Některá z nich hromadí zásoby potravy, které budou využívat během těžkých zimních měsíců. Mění se jim rovněž srst, a někdy dokonce i její zbarvení, jako u hranostaje, který získává bílou zimní srst.

logo zwiastun kalendarza

Koncem srpna pak někteří ptáci začínají svou pouť do teplých krajin. Do Afriky odlétají černí a bílí čápi, vlaštovky obecné, jiřičky obecné a rorýsi obecní. Směrem do jižní Evropy odlétají špačci obecní, pěnkavy obecné a skřivani. Naopak do Polska přilétají ze severních oblastí brkoslavi, hýli a čečetky.


září

logo zwiastun kalendarza

Do teplých krajin odlétá některý hmyz. Motýli, jako například babočka bodláková a babočka admirál, odlétají do oblasti Středozemního moře, a dokonce až do oblasti severní Afriky.

logo zwiastun kalendarza

Mezi 22. a 23. září nastává podzimní rovnodennost. Od této chvíle po dobu půl roku bude jižní pól více přikloněn ke slunci než severní, což znamená, že jižní polokoule bude více osvětlena slunečními paprsky. Od podzimní rovnodennosti se den na severní polokouli zkracuje a na jižní prodlužuje. Na severní polokouli začíná kalendářní podzim.

logo zwiastun kalendarza

Na podzim začíná rozkvétat ocún jesenní. Kvůli svému vzhledu je často mylně nazýván šafránem. Ocúny se vyskytují na vlhkých loukách, kde tvoří světle fialové lány. Pozor! Rostlina a její semena jsou jedovaté jak pro zvířata, tak pro lidi.


říjen

logo zwiastun kalendarza

Na přelomu září a října můžeme ve Stolových horách pozorovat jev termické inverze. Je založen na obrácení teplotního systému – současně s nárůstem výšky se zvyšuje teplota vzduchu. Inverzi obvykle doprovází takzvané „moře mlh“ – kdy studený, vlhký vzduch leží v údolích a naopak teplý, suchý se drží výše.

logo zwiastun kalendarza

Na podzim listí na stromech a keřích mění svou barvu. Dochází k tomu v důsledku potlačení procesu fotosyntézy a zániku zeleného barviva (chlorofylu). Stromy začínají produkovat karotenoidy, které jsou zodpovědné za změnu barvy listí na žlutou a oranžovou, a antokyany, které dávají listům červenou barvu.

logo zwiastun kalendarza

Trvá období říje čili doba páření jelenů evropských. V té době samci volají samice vydávajíce nízké, basové zvuky. S vyvoláváním začínají večer a končí dokonce až před východem slunce. Období říje trvá obvykle až čtyři týdny.


listopad

logo zwiastun kalendarza

Pokračují odlety ptáků, kteří přezimovávají na jihu. V listopadu odlétají mezi jinými čížek, kos, konipas bílý a poštolka obecná. V tomto období k nám přilétají přezimovat ptáci ze severu, mezi jinými brkoslav severní.

logo zwiastun kalendarza

Opadávající listí je jev, který připravuje listnaté stromy na nízké zimní teploty a deficit vody. Než k tomu dojde, v řapíku listu se vytváří tzv. oddělující vrstva čili volná vrstva buněk, která zodpovídá za proces oddělení listu od rostliny.

logo zwiastun kalendarza

Objevují se první mrazíky. Teplota u země klesá pod 0° C. V tomto období se často na povrchu ochlazených předmětů objevuje tenoulinká vrstva krystalků ledu neboli jinovatka. Vzniká v důsledku kontaktu vodní páry ve vzduchu s objekty, jejichž teplota je nižší než 0° C.


prosinec

logo zwiastun kalendarza

Sníh tvoří malé krystalky ledu, které vznikají v oblacích v důsledku zmrznutí vodní páry. Krystalky mají nejčastěji tvar šestiramenné hvězdičky. Několik takových krystalků může vytvořit sněhovou vločku. Někdy může dojít k vytvoření drobných, malinkatých ledových kuliček, v tomto případě máme co do činění se sněhovou krupkou.

logo zwiastun kalendarza

21. nebo 22. prosince (přestupné roky), kdy sluneční paprsky dopadají kolmo na obratník Kozorožce, nastává zimní slunovrat a začíná kalendářní zima. Na severní polokouli je nejkratší den v roce, následující dny se již prodlužují.

logo zwiastun kalendarza

V zimě můžeme pozorovat jeden z procesů, které vyvolávají fyzikální zvětrávání hornin čili zamrzání. Zamrzající voda v puklinách hornin tím, že se proměňuje na led, zvětšuje svůj objem a způsobuje pukání skal. K nejintenzivnějšímu působení dochází při kolísání teploty kolem 0° C, tehdy voda často rozmrzá a opět zamrzá.