- Je pravda, že v Národním parku Stolové hory se nachází labyrint?

 

- Samozřejmě, často se takto označují Bludné skály, neboli soubor skalních útvarů, které tvoří průsmyky a chodby připomínající skalní město. Touto oblastí vede úzkými rozsedlinami turistická trasa. Přesto je třeba zdůraznit její přírodní charakter. To, co dnes připomíná neobvyklý labyrint, bylo vytvořeno výlučně přírodními silami.

 

- Skutečně? Jak k tomu došlo?

 

- Po navrstvení mořských sedimentů vznikly v důsledku horotvorných pohybů Stolové hory. Po navrstvení na ně začaly působit externí procesy zvětrávání. Jeho příčinou mohou být různé faktory, v daném případě měla největší význam voda, jejíž výsledky působení lze pozorovat v celé oblasti Stolových hor. Voda rozpouští horninu, vyplavuje zvětralý materiál a může horninu rovněž trhat. Proniká štěrbinami a prasklinami do nitra horniny, kde postupuje stále hlouběji až do místa, kde narazí na nepropustnou vrstvu slínů, takže mění směr svého průtoku na horizontální. V daném místě dochází k vyplavování svrchní vrstvy slínu, což způsobuje sedání skalních bloků a narušení jejich stability. Některé pískovcové bloky se od sebe začínají odklánět.

 

- Dalo by se tedy říct, že tyto skály jsou ve stálém pohybu?

 

- Ano. Nyní se na Velké Hejšovině, v jedné z největších rozsedlin, která se nazývá Peklíčko, odklon jedné stěny zvyšuje o cca 0,2 mm za rok.

 

- Jsou viditelné jiné důsledky působení vody ve Stolových horách?

 

V areálu celého národního parku se vyskytují skalní útvary podivných tvarů, což je způsobené právě procesy zvětrávání a eroze. Názvy řady útvarů se odvozují nejčastěji od jejich vzhledu, můžeme zde uvidět např. Skalní hřiby, Velblouda, Lidoopa, Loď nebo... Slepičí nohu. Není tedy nic divného na tom, že tyto fantazijní skalní útvary jsou opředené četnými legendami.

 

- Pro návštěvníky musí být tato místa skutečnou atrakcí. Oblíbila si však okolní skály také zvířata?

 

- Skalní plošiny představují specifické a poměrně nepříznivé místo k životu, a to jak pro rostliny, tak pro zvířata. Není zde příliš mnoho prostoru a klimatické podmínky jsou často náročné. Ukázalo se, že ve Stolových horách žije pavouk Bathyphantes eumenis, který je rozšířený v oblasti Grónska, na Aljašce a v severní Skandinávii. Zde se nachází jeho nejjižnější stanoviště, které je zároveň jediné v celém Polsku. Unikátní horské mikroklima mu umožnilo přežít v podobě reliktu doby ledové. Je však třeba dodat, že v době ledové se kontinentální ledovec nedostal přímo do Stolových hor, ale rozlil se v blízkých oblastech dnešní Kladské kotliny.