- Na mapě Národního parku Stolové hory si můžeme všimnout, že všechny zajímavé oblasti jsou turistům přístupné. Co jsou tedy zóny přísné ochrany?

 

- Úkolem národních parků je ochrana přírody a přirozených procesů probíhajících ve velkých oblastech. V závislosti na podmínkách se provádějí konkrétní ochranné činnosti nebo se daná zóna ponechává bez zásahu člověka. Ve druhém případě jde právě o zóny přísné ochrany, v nichž se příroda chrání specifickým způsobem - prostřednictvím zamezení jakýmkoliv lidským činnostem. Takto je možné obnovit přirozené ekosystémy.

 

- Dělá se to tak rovněž v případě Velkého Batorowského rašeliniště?

 

- Ano. Kdysi se v oblasti tohoto rašeliniště prováděla meliorace, takže mu hrozil zánik, podobně jako se to stalo u jiných, menších rašelinišť. Dnes je naštěstí toto rašeliniště předmětem přísné ochrany a díky tomu se rašeliništní ekosystém začal obnovovat.

 

- Proč jiná rašeliniště zanikla?

 

- Rašeliniště jsou společenstva velmi citlivá na výkyvy hladiny podzemních vod. Na přelomu 18. a 19. století se objevil nápad využít plochy rašelinišť pro výsadbu smrkových porostů. Aby to bylo možné, došlo k vysušení řady z nich, přičemž proměna vodních podmínek vedla k jejich nenávratné devastaci.

 

- Rašeliniště však není pro člověka příliš příznivé…

 

- Jejich přírodovědná hodnota je však vysoká. Vzhledem k tomu, že rašeliniště byla vždy těžko dostupná, nedocházelo k narušování přírodních procesů, které v nich probíhají. Částečně ponořené stromy nebo jejich zlomené kmeny, trsy trávy a ostřice vyrůstající z vody a dále bíle kvetoucí suchopýr patří k neoddělitelným prvkům rašelinišť.. V dnešní době jsou rašeliniště, která unikla vysušení, místy, na nichž přírodní procesy probíhají nepřetržitě stovky let, takže jejich výzkum přináší cenné znalosti o přírodní historii regionu.

 

- Přírodní procesy tedy formují toto společenstvo, jak ale vůbec došlo k jeho vzniku?

 

- Velké Batorowské rašeliniště patří k vrchovinným rašeliništím, což znamená, že vzniklo v prohlubní nepropustných hornin, v tomto případě slínů, takže je zcela odříznuté od podzemních vod a je napájené výlučně srážkovou vodou. Tato voda je chudá na výživné látky. Tento druh rašeliniště je tvořený tzv. mechovými kupami a jezírky a je porostlé rostlinami s nízkými nároky na stanoviště. Rašelinné usazeniny narůstají každý rok a tvoří se z odumřelých částí rostlin, které se přetvářejí na rašelinu.

 

- Je možné se zde setkat s nějakými zvláštními rostlinami?

 

- K největším botanickým raritám na našich rašeliništích patří borovice blatka, která byla zapsaná do Polské červené knihy rostlin. Je to druh velmi vzácný, kterému hrozí vyhynutí, navíc byl poprvé vědecky popsaný právě zde. Vytváří nízké keře, stejně jako stromové formy v podobě stromů s jedním nebo mnoha kmeny. Fantasticky pokroucené tvary jakoby odrážely sílu, s níž musí tato rostlina bojovat s obtížnými životními podmínkami.