- Národní park chrání přírodu, jsou však asi i takové druhy, které nejsou příliš žádoucí. Jak je to tedy s tou ochranou?
- Jde nepochybně o invazivní druhy, které nejsou v dané oblasti domácí, když se však objeví, vyznačují se silnou expanzivitou. Tyto druhy se stávající konkurencí pro druhy lokální a vytlačují je z míst, která zaujímají. Nakonec se často ukáže, že domácí druhy, které ztratí svoje místo a životní podmínky, jednoduše vyhnou. Právě invazivní druhy jsou jedním z největších ohrožení biologické různorodosti.
- Jakým způsobem se tyto druhy dostanou mimo oblast svého přirozeného výskytu?
- Může k tomu dojít přirozeným způsobem, ale často je to důsledek cílené nebo náhodné lidské činnosti. Rostliny jsou podstatně méně pohyblivé než zvířata, avšak i mezi rostlinami se vyskytují invazivní druhy. Dobrým příkladem je třeba bolševník Sosnovského, jehož oblast přirozeného výskytu se nachází na Kavkazu. Do Polska byl přivezen ve druhé polovině 20. století. Vzhledem ke svým velkým rozměrům a výživné hodnotě se měl stát pastevní rostlinou, určenou ke krmení dobytka. Ukázalo se však, že v polských podmínkách se k využití nehodí a navíc způsobuje těžké podráždění pokožky. V nové poloze však bohužel začal projevovat silnou expanzivitu a vymkl se kontrole pěstitelů.
- Jak v takovém případě poradit s invazivními rostlinami?
- Je třeba zabránit jejich pěstování a výsadbě. Pokud už se ekosystému vyskytují, je nejlepší metodou jejich mechanické odstraňování. Boj s invazivními druhy je formou aktivní ochrany domácích druhů a v areálu Národního parku Stolové hory se používá právě tato metoda. K invazivním rostlinám, které se v okolí vyskytují, lze uvést např. bolševník Sosnovského a bolševník velkolepý, křídlatka japonská a křídlatka sachalinská a dále netýkavka žláznatá. V areálu národního parku se provádějí činnosti, jejichž účelem je boj s těmito rostlinami.
- Rostliny nerespektují hranice národního parku. Je možné nějakým způsobem podpořit činnosti prováděné v této oblasti?
- Aby byly činnosti spojené s bojem proti invazivním druhům účinné, měly by se provádět v celé oblasti, ve které se tyto problematické rostliny vyskytují. Jejich odstranění pouze v areálu národního parku problém neřeší, pokud se mimo jeho hranice budou tyto rostliny klidně šířit. Boj proti invazivním druhům v bezprostředním sousedství národního parku je nezbytný k tomu, aby prováděné činnosti měly smysl a přinášely výsledky v podobě ochrany biologické různorodosti. Touto konkrétní činností můžeme podpořit domácí přírodu a projevit svůj zájem o veřejný prospěch.