- Za symbol tohoto regionu se považuje tzv. "kladská růže", jejíž květy mají žlutou barvu.

 

- Jde o lokální název úpolínu evropského, který kvete ve druhé polovině května kulatými, žlutými květy. Roste na loukách ve velkém množství a přitahuje pozornost nejen zlatavou barvou, ale také lehkým kolébáním ve větru. Nelze kolem něj projít bez povšimnutí, což dokazuje to, jak často o němž místní obyvatelé hovoří.

 

- Je možné ho vidět na všech loukách?

 

- Úpolín má velmi rád vlhké louky. Je možné ho vidět např. v Karlově, na louce pod Velkou Hejšovinou. V závislosti na úrodnosti a vlhkosti se loukách objevují také další typické luční rostliny. Mezi loukami ve Stolových horách se za polopřírodní a nejméně degradované považují mokřadní louky bohaté na různé rostlinné druhy s bohatými populacemi některých chráněných rostlin. V Národním parku Stolové hory není luk mnoho, ale roste na nich téměř 40% botanických druhů, které se v národním parku vyskytují.

 

- Jaké jiné louky se vyskytují v Národním parku Stolové hory?

 

- Kromě druhově bohatých luk nechybějí ani ty chudší, které se vyznačují převahou trav (psineček obecný, medyněk měkký nebo metlice trsnatá). Na loukách vzniklých na původní zemědělské půdě se vzácně vyskytuje mečík střechovitý a subalpinský druh s velkými vejčitými listy - šťovík alpský.

 

- Které louky v národním parku jsou nejcennější?

 

- Za takové společenstvo se považuje sudetská vstavačová louka, která vznikla na úrodných, ale méně vlhkých půdách, než jsou louky s výskytem úpolínu evropského. Je druhově nejbohatší, lze zde uvidět např. následující vstavače: bradáček vejčitý, pětiprstek žežulník, vstavač mužský a dále hlavinku horskou, jejíž výskyt byl po válce zjištěn ve Stolových horách jako na jediném místě v Sudetech. Z jiných chráněných rostlin se zde vyskytuje: orlíček obecný, zvonečník hlavatý, hořeček mnohotvarý, hořeček český a hořeček žlutavý.